Oceněné i nominované knihy 2025

Oceněné knihy budou dostupné po slavnostním vyhlášení vítězů.

Jídla a návody a fotograf Jan Pikous

Všichni to známe, všichni to máme. Doma, fůra papírků, zápisků a výstřižků i poznámek. Tak se předávají tradiční "domácí" recepty. Objevení jednoho takového dědictví si zasloužilo jeho zveřejnění. Není snad ani důležitý věcný obsah a recepty, jako jejich podání. vpisování a korekce. to vše nám poodhaluje roušku niterného pohledu na svět a život známého fotografa Jana Pikouse st. Je potřeba se do ní začíst, pak vás už nepustí. do obsahu je dovoleno vpisovat a čmárat, neb jste součástí "kapitol". Kniha respektuje tzv. nálezový stav. Je sešita do "poznámkového"bloku a v každém jednotlivém výtisku doplněnan autentickým receptem, mnohdy s ručním zápisem autorvým. Tím je každý výtisk originál. Publikace jest ilustrována fotografiemi Jana Pikouse a sic zítišími z dob vzniku těchto "receptů". Šťastnou volbu a nezapomeňte jak poznat uvařené fazole. Tak, že každý 4 je rozvařená. 

Horizont hory: Krajina pod Ještědem

Ještěd byl vždy důvěrně spjat s identitou místní krajiny. Sopečný původ, drsné horské podnebí a zdálky čitelný horizot vytvářejí nezapomenutelnou kombinaci, která vybízela k výtvarnému zpracování autory spjaté s regionem, ale zdaleka nejen je. Na pozadí Ještědské siluety se rozehrává životní a umělecký příběh malířů a grafiků, kteří v krajině pod Ještědem tvořili či tvoří. Kniha vznikla u příležitosti výstavy Horizont hory: Krajina pod Ještědem. 

Vývoz jabloneckého zboží v první polovině 20. století a exportéři jako podnikatelská elita

Jablonecké zboží (bižuterie ze skla, kovu či plastu a drobné skleněné výrobky) procházelo v první polovině 20. století vzhledem k polickým zvratům, k závislosti na zahraničních trzích a k charakteru sortimentu nejdynamičtější fázi své historie. Šlo přitom o velmi výdělečný obor, který v pestrosti nabídky neměl ve světě konkurenci a nesl státu nemalé devizové zisky. Práce mapuje vývoz jabloneckého zboží: Sleduje jak obecný historický vývoj oboru, tak interakce mezi výrobou a exportem, včetně reakcí aktérů na zlomové situace. Značnou pozornost věnuje exportérům jako specifické skupině podnikatelů a přináší jejich kolektivní biografii. Publikace vyšla v tištěné i elektronické formě (PDF). 

Tenhle svět nás ještě potřebuje

Publikace dokládá nepřetržitou stoletou činnost loutkové scény Divadelního spolku Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou. Především v archivu divadla, drobnosti ve Vlastivědném muzeu a u soukromých osob byla dohledány materiály, které popisují historii loutkové scény od jejího vzniku po současnou aktivní činnost spolku. Publikace nám představuje dále soupis veškerých uváděných titulů včetně počtu představení, seznam loutkářů a principálů, přehled plakátů a dalších materiálů. Zajímavé události ze života loutkové scény doplňují novinové články a vzpomínky návštěvníků a hostů. Fotografiemi jsou doloženy všechny významné akce loutkové scény, oslavy k výročí, zájezdy včetně dvou mzeinárodních cest do Francie a poslední uváděná představení. Publikace představuje rovněž na fotografiích unikátní soubor loutek a kulis, popis jejich restaurování a péči o ně. 

Jiří Urban: Šperky a kopie historických klenot. Jewellery and replicas of historical jewels.

Kniha představuje monografii přední osobnosti českého zlatnictví a šperkařství ku příležitosti jejích 70. narozenin. Pojednává o Jiřím Urbanovi jako mimořádně talentovaném, zručném a úspěšném klenotníkovi a šperkaři, který proslul řadou výjimečných zakázek včetně darů pro významné státní návštěvy (souprava šperků pro britskou královnu Alžbětu li. nebo pacifikál pro papeže Jana Pavla li.} a v očích široké veřejnosti je znám zejména kolekcí kopií historických korunovačních klenotů. Ve světě současného autorského šperku se Urban velmi záhy a suverénně etabloval svou volnou tvorbou, účastnil se opakovaně mezinárodních šperkařských sympozií a vystavoval svá díla s úspěchem v tuzemsku i v zahraničí. Publikace mapuje všechny zmíněné oblasti umělcovy tvorby, předkládá jeho životopis, a především bohatou a kvalitní obrazovou složku, která na velkoformátových reprodukcích umožňuje sledovat vývoj Urbanovy tvorby od počátků až do současnosti. Text knihy pochází z pera historika umění Miroslava Cogana, autorem velmi zdařilé grafické úpravy knihy je Tomáš Coufal.
J. Urban vydal vlastním nákladem v návaznosti na publikaci věnovanou šperku také knihu o své tvorbě malířské, autorem její stati je opět M. Cogan, obě knihy je možné zakoupit současně jako dvoudílnou monografii uloženou ve společném kartonovém pouzdře. Publikace vyšla jako dvojjazyčná, paralelní anglický text zajistí reprezentaci českého autorského šperku také v zahraničí.

Návrat domů – Po stopách obětí holocaustu v Liberci

Kniha je výsledkem dlouholetého bádaní studentů a absolventů katedry historie PF TUL pod vedením historičky Mgr. Kateřiny Portmann, Ph.D. Problematiku holocaustu v něm pojímá na pozadí osobních příběhů konkrétních obyvatel Liberce a jejich rodin. Tyto rodiny tvořily nedílnou součást předválečného společenského a profesního života města, kde spolu žili a pracovali Němci, Češi i Židé. Dále chceme připomenout, jak zvracené zákony O rasové nadřazenosti ovlivnily nejen osudy lidi, ale i celého města.
Podle současných poznatku bylo 771 původních libereckých občanů, z nichž někteří se dokonce hlásili k německé národnosti, deportováno do některého z ghett, koncentračních či vyhlazovacích táboru. Přežilo pouze 55 z nich. Mezi zavražděné patřilo i sedmdesát osm dětí a mladistvých.
Kniha přibližuje osudy několika rodin, ale i jejich potomku, které se autorům podařilo vypátrat na mnoha místech světa.    '
Naším cílem je kromě prezentace vědeckého výzkumu vstoupit do veřejného prostoru města a osudy těch, kteří ho museli nuceně opustit a jsou zapomenuti, vrátit do jeho,, paměti".
Kniha je doplněna unikátní fotografickou dokumentací. Náročný projekt zabral několik let.

Skupina 7

Na konci padesátých let dvacátého století začaly v Československu, v rámci Svazu československých výtvarných umělců, vznikat tzv. tvůrčí skupiny, které proměnily dosavadní poměry a možnosti vystavování v oblasti výtvarného umění i uměleckého řemesla. Jedním z nově vzniklých uskupení byla i Skupina 7, známá také jako liberecká Sedma. Oproti jiným skupinám, které v té době známe z celorepublikového výstavního provozu, se v ní potkali nejen výtvarní umělci, ale i skláři, textilní výtvarníci a produktoví grafici. Generačně a názorově blízcí výtvarníci reagovali na specifickou uměleckou situaci, ovlivněnou dopady druhé světové války a zpřetrháním vazeb, a uměleckořemeslnou tradici. Využili proměny kulturně politického klimatu k prezentaci aktuálního moderního umění osvobozeného od předchozích politických dogmat. Spojovala je obdivuhodná vytrvalost a výtvarnické nasazení, s jakým každoročně pořádali výstavy v Severočeském muzeu v Liberci, a touha rozvíjet tvůrčí iniciativu. Mezi kmenové členy Sedmy se v době jejího trvání v letech 1959 až 1967 řadili Josef Hýsek, Vladimír Komárek, Vladimír Křečan, Ladislav Oliva, Jiří Seifert, Vladimír Sobolevič a Pavel Šulc. Na výstavách dále jako hosté nebo členové participovali Jiří David, Miloslav Jágr, Otto Kočí, Čestmír Krátký, Lidmila Křečanová, Miloslav Kudrna, Oldřich Novotný, Jan Schmid, Jaroslava Sobolevičová, Milan Šelbický, Jaroslav Švihla, Karel Wünsch. Pro Severočeské muzeum připravili celkem osm výstav, společně vystavovali v Děčíně, Olomouci a Brně.
Text stěžejní stati knihy je rozdělen na dva oddíly. První část se zabývá téměř desetiletou existencí liberecké Sedmy a akcentuje zejména vznik a výstavní činnost, kterou bylo možné zmapovat i mimo region. Stranou zájmu nezůstal ani její nevyhnutelný rozpad. Stať byla zpracována na základě důsledné rešerše dobových zpráv publikovaných na stránkách místních i celostátních periodik. Doplněna je značným počtem odkazů na dochované recenze výstav, bez nichž by nebylo možné cestu libereckých výtvarníků naznačit. Ucelený archiv skupiny, její činnosti ani výstav totiž neexistuje. Ačkoliv se umělci zajímali především o podoby nejaktuálnějšího umění, na něž se snažili reagovat, společenské proměny šedesátých let je ovlivnily i politicky.

Život za krejcar, smrt za dva

Příběh lidové léčitelky, čarodějky a vědmy Atropy Anděly Horové, datovaný obdobím vlády císaře Rudolfa Il. Anděla Horová je čtvrtou v generaci žen, Bohodarek, lékujících a uzdravujících lidi i zvířata v chalupě v mokřinách, kde se neřekne jinak než V Ouvoze. Právě tam, na podhorách, se bylinaření, lékování, žehnání a zaklínání dědí z matky na dceru, a to po mnohá pokolení.
Prabába Žanka, bába Albína Bína a matka Anna jsou její každodenní učitelky. Učitelky života i smrti. O bylinách vědí mnohé. Vědí, jak namíchat lektvar posilující i život otvírající, jak pomoct od bolesti, jak zahnat útrapy srdce, těla i duše, jak přivolat lásku, jak vyvolat rozkoš.
Vědění mají za ten největší dar, stejně tak jako rovnováhu těla i duše, míru, kdy se med mění v jed.
Anděla Atropa Horová je velmi krásná a vzdělaná žena, vládnoucí jazyky cizími, zvláště pak latinou a němčinou, léčitelstvím i znalostmi anatomickými a chirurgickými. Je skvělá v botanice i v umění být ženou, vyniká ve znalosti léčivých bylin stejně tak jako ve znalosti lidí, jejich povah a duší.
Její touha po vlastní apatyce a po lékování ve Velkým městě ji zavede z hor rovnou do pražského podhradí, do staroměstské katovny, kde se její životní příběh rozehrává naplno.
Kniha Život za krejcar, smrt za dva, je nejen poutavou výpovědí odvážné a cílevědomé ženy, ale také doloženým svědectvím doby. Je to příběh, odkrývající na pozadí skutečných historických událostí mnohá tajemství, nové objevy i hluboké znalosti lidového léčitelství, bylin a hub.
Je to příběh věčné touhy hledání bájné Panacey, elixíru života a Kamene mudrců. Nalezení rovnováhy mezi životem a smrtí, dobrem a zlem.
Kniha Život za krejcar, smrt za dva, vyšla také jako audiokniha pod nakladatelskou značkou Témbr. Čte: Ivana Jirešová, Režie: Helena Rytířová

Už není toho dechu aneb rozhovory s krkonošským horalem

Možná právě proto, protože existují poselství, která stojí za to šířit dál, vznikla fotokniha „Už není toho dechu aneb rozhovory s krkonošským horalem“. 
Ta pojednává o jednom z posledních žijících pamětníků z Krkonoš, který i ve svých 87 letech stále neúnavně hospodaří v symbióze s přírodou. Díky kombinaci uměleckých černo-bílých fotografií a přímých citací vás pan Jiřička provede s nadhledem a humorem jemu vlastním, historií, způsobem života na horách i ročním cyklem hospodáře.
Publikace, krom zachycení již ”zapomenutých Krkonoš”, s nadhledem a nenásilně otevírá zajímavá témata k hovoru a prostor pro mezigenerační sdílení o změně přírody, lidských hodnotách, o štěstí a nadhledu, který je mnohokrát tak důležitý.

Poslední zvonění pro vraha

Jedná se o detektivní příběh odehrávající se na jedné základní škole v Liberci.  Po víkendu se do sborovny nečekaně nedostaví angličtinářka Barbora Čápová. Rozbíhá se pátrání. V místní spalovně se postupně objeví části lidského těla a mladý, nezkušený kriminalista tápe. A když další učitelka spáchá sebevraždu, má jasno. Ne tak nejlepší kamarádka zavražděné učitelky. Ta se s kolegou pustí do pátrání na vlastní pěst, přitom odkrývají osudy a zapomenutá tajemství svých kolegů i ta svoje. Celým příběhem se vine staré anglické přísloví „Staré hřích mají dlouhé stíny“.

Nezbytné detaily: knoflíky z Jablonce a Jizerských hor = Indispensable details: buttons from Jablonec and Jizera Mountains

Publikace NE/ZBYTNÉ DETAILY s podtitulem Knoflíky z Jablonce a Jizerských hor přibližuje jedinečný kulturně historický fenomén ”knoflíků”, které jsou po téměř tři století nedílnou součástí sortimentu jabloneckého bižuterního průmyslu. Jablonecké a jizerskohorské knoflíky, a to především ty skleněné, se během 20. století staly oblíbeným sběratelským předmětem. Ve střední Evropě zaujaly místo v soukromých i muzejních sbírkách jako ukázky významné regionální výroby, dokazující technologický vývoj a variabilitu vzorů, navíc byly známé po celém světě.

Knoflíky z Jablonce a Jizerských hor, ale nejen ty, bývají často opomíjené a vnímané jen jako doplněk, jako něco zajímavého i roztomilého, leč běžného, co tu vždy bylo, je a bude. Snad tato kniha pomůže pozvednout zájem o knoflíky, a to jak v muzejních sbírkách, tak v soukromých kolekcích i pokladech po našich předcích, kde dosud čekají na své objevení.

Paličkování - vláčková krajka v obrazech

Po roce přišla autorka s pokračováním série knih o paličkování se zaměřením na Vláčkovou krajku, pro Českou republiku typickou krajku podává v novém „barevném“ moderním pojetí formou obrazů. Pomocí ilustrací vysvětluje krok za krokem jednotlivé postupy, kde čerpá z desíti let spolu vedení kurzu paličkování při DDM Větrník v Liberci. Krajky do knihy paličkovaly z větší části samy kurzistky. Kniha reflektuje společnou snahu vytvořit z Liberce nové epicentrum moderního krajkářství a vnést tuto jedinečnou techniku opět do povědomí široké veřejnosti. 

Zoo Liberec - Příběh nejstarší zoo v Česku, 1. díl

Knihu vydala liberecká zoo u příležitosti svého 120. výročí od založení. Na téměř 350 stranách zachycuje společenské podhoubí, díky kterému vznikla, její postupný rozvoj až do roku 1945. Obsahuje bohatý obrazový doprovod čítající stovky fotografií, dobových pohlednic, nákresů, plánů apod. Čtenář by se měl utvořit představu o tom, jak se zoo rozrůstala, v jakých podmínkách zvířata žila, s čím vším se během těchto let muselo vedení zoo potýkat. Je neobyčejný a poutavý příběh instituce, která v novodobé historii Liberce má své významné místo.

Libuše Hlubučková

Monografie na 96 stranách mapuje tvorbu a život šperkařky a pedagožky železnobrodské sklářské školy Libuše Hlubučkové.
Publikace je ohlédnutím za osobností Libuše Hlubučkové (1936—2022), jedinečné české výtvarnice, šperkařky, návrhářky bižuterie a pedagožky, která celý svůj život spojila se Železným Brodem a jejíž autorská tvorba nebyla doposud dostatečně připomínána. Libuše Hlubučková se jako jedna z prvních zasloužila o inovativní a netradiční způsoby uplatnění původních bižuterních komponentů v českém autorském šperku.
Publikace obsahuje kvalitní fotodokumentaci autorčiny tvorby, ale také řadu archivních fotografií dokumentující její život a pedagogickou činnost. Publikace byla vydána in memoriam Městským muzeem v Železném Brodě díky aktivitě přátel, bývalých kolegů a žáků Libuše Hlubučkové.

Lužické květy / Lausitzer Blumen

Kniha je pátou a poslední částí česko-německých antologií, které mapují německy píšící autory z Libereckého kraje, narozené a působící do roku 1945, navazující na Ještědské, Jizerské, Frýdlantské a Ploučnické květy. Nová kniha obsahuje medailony a ukázky 41 autorů ze severní části Českolipska a Lužických hor s mírným přesahem na Krásnolipsko a Žitavsko, narozených či působících na Novoborsku, Kamenickošenovsku, Cvikovsku, v okolí Jablonného v Podještědí, na Krásnolipsku a v Žitavě. Mezi autory nalezneme také 8 žen, 7 autorů prokazatelně přežilo konec druhé světové války a tři přesáhli svým významem hranice regionu, a tc česko-německy píšící básník Josef Jaroslav Kalina a žitavští rodáci Lisa Tetzner a Ernst Schnabel. Kniha je zpracována dvojjazyčně.
Celý komplet tvoří reprezentativní počin představující v úplnosti dnes již zapomenutou tvorbu Libereckého kraje. Mnozí nám neznámí autoři byli objeveni až v rámci badatelské činnosti realizované pro potřeby tohoto dlouhodobého projektu. Jelikož jsou některé texty psané v místním německém nářečí, představuje jejich zveřejnění a přeložení i jedinečný krok k zachování těchto děl i pro další zájemce, neboť znalost dialektu pomalu mizí, a tím se výrazně snižují možnosti jejich překladů v budoucnu. Publikace tudíž umožňuje poukázat na další vzácné regionální specifikum. O charakteru a významu místního nářečí pojednává předmluva.

Vyznání Jizerským horám

Vyznání Jizerským horám přináší osobní vzpomínky i umělecké texty víc než padesáti osobností pevně svázaných s naším nejsevernějším pohořím. Výpravná publikace je doplněna desítkami jedinečných barevných snímků i dosud nepublikovaných záběrů z archivu Severočeského muzea v Liberci. Čtenář v knize najde texty spisovatelů žijících na tomto území v dobách, kdy tu většina obyvatel mluvila německy, (mimo jiné G. Leutelt), ale i vzniklé v roce vydání knihy (Brycz, Kučera, Řeháček), stejně jako vzpomínky fotografů, trempů, odborníků, sklářů, historiků a dalších, kteří mají k Jizerkám profesní nebo jen lidský vztah. Záměrem vydání knihy Vyznání bylo vzdát hold Jizerským horám. Vznikla z radosti a zjištění, že náš kraj nabízí stále ještě tolik nepopsaných krás. Že existuje mnoho pohledů a rysů, které si zaslouží objasnit a přiblížit, a že kolem nás žije nespočet lidí milujících Jizerky.

Krakonoš Pán hor/Rübezahl, der Herr der Berg

Nový pohled na postavu Krakonoše přináší nová kniha autorů Petry Laurin a Jana Šebelky s názvem Krakonoš, pán hor/ Rübezahl, der Herr der Berg. V knize najde čtenář 22 pověstí o mocném pánovi hor krkonošských, kterému Češi říkají Krakonoš a v minulosti podle německého vzoru Rýbrcoul, Němci Rübezahl a Poláci Liczyrzepa. Pán hor v ní nevystupuje jako moudrá postava, beroucí na sebe podobu hajného, který kouří gypsovku a trestá zlo, mění tkalcům přízi ve zlaté nitě a pro vdovy a sirotky sází do mechu zlaté hříbky, jak ho známe z pohádek paní Kubátové a z populárního televizního večerníčka. Pověsti ho vykreslují, tak jak si ho v dřívějších dobých obyvatele hor představovali. Byl pro ně nepřístupný, tajemný, nebezpečný a rozmařilý jako horské počasí. Jeho humor byl poťouchlý i laskavý, zčásti i děsivý. V knize se čtenář také dozví, jak Krkonoš přišel ke svému německému jménu Rýbrcoul. Dvoujazyčná publikace navazuje na Pověsti a pohádky Němců z Jizerských hor (2023) stejného vydavatele, má shodný formát, ilustrátorku Moniku Haniku i grafickou úpravu. Stejně jako u předchozích titul bylo cílem knihy bylo připomenout společnou minulost Čechů a Němců.

Kde zažíná peklo

Mozaikové příběhy snových inkarnací Adama, kterého doprovází tvor zvaný Azazel (stvořitel i ničitel, svůdce i učitel). Probouzí ho do různých světů a různých situací. Převléká ho do odlišných těl lidí i zvířat a děj umísťuje do časů minulých i budoucích. Ke knize je vydán autorský hudební singl ALKATO (Supraphon) s písněmi, které se vysktují v tomto díle. 

Velká válka na Žandovsku

Petr Fletcher ve své druhé knize velmi podrobně a fundovaně zpracoval historii v období 1. světové války mikroregionu, jednoho města a několika obcí, ve kterém sám žije, konkrétně Žandova, Stružnice, Jezvé, Horní Police, Radče, Stupna, Dolní Police, Novosedla, Podlesí, Havraní, Valteřic, Heřmanic u Žandova a Velké Javorské. V této oblasti do roku 1945 žili především německy mluvící obyvatelé a díky této skutečnosti byla výzkumná činnost velmi náročná a autor musel pracovat především s německými zdroji a záznamy.
Zdrojem informací byly především farní kroniky, paměti, dobový tisk či matriky narozených a zemřelých. Důležitými prameny přispěl také Vojenský historický archiv Praha a Digitální studovna Ministerstva obrany CR, Plukovní matriky zemřelých a Národní digitální studovna. V knize jsou obsaženy zásadní zprávy' z doby první světové války i popis každodenních starostí během války, tak jak jej zaznamenal dobový tisk či místní kroniky. Především je ale ke každé z obcí vypracován detailní seznam jmen účastníků první světové války doplněný o dostupné informace o nasazení a válečných osudech jednotlivých vojáků. Publikace významně pomáhá zmapovat malou část z oblasti, kde díky poválečnému vysídlení původních obyvatel téměř vymizela historická paměť. Současná generace poválečných osídlenců pouze velmi komplikovaně nachází historické stopy a kulturní dědictví ve svém bydlišti. Chybí zde propojení s předky a místy, která zúrodňovali již jejich pradědové. Díky autorově usilovné práci nacházejí konkrétní příběhy, které vycházejí ze skutečných událostí a seznamují se s reálnými osobami.
Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti, město Žandov a obce Horní Police a Stružnice.

Sancte Francisce ora pro nobis : život světce na lunetách hejnického kláštera

Monografie s bohatým obrazovým doprovodem představuje v hejnickém klášteře umístěný cyklus 30 lunet o životě sv. Františka z Assisi. V řádu františkánů jde o dílo nejrozsáhlejší severně od Alp. Kniha nabízí česky i německy úvod do dějin hejnického františkánského konventu v kontextu svatováclavské provincie. Největší pozornost je věnována popisu obrazů na plátně. Nejde tu o obvyklý uměnovědný či teologický rozbor, nýbrž o snahu srozumitelně a věcně popsat z pohledu historika události zachycené na lunetách. Celek i podrobnosti jsou vysvětleny tak, aby je pochopil každý zájemce o život sv. Františka z Assisi.

Kouzelnice Bordelína a čarodejnice Křiklavice

Z Jizerskohorské lesní čarodějnice se stala hodná kouzelnice, žijící v lese Bambručáku, kde  se opět dějí věci! Všechna zvířátka se připravují na nejkrásnější den v roce – na svátek maminek. A na kouzelnici Bordelínu čeká ten nejdůležitější úkol, totiž popřát své mamince, obávané a zlé čarodějnici Křiklavici. Snad hrnek lahodného kakaa obměkčí i to nejtvrdší srdce…
Co se však stane, když do lesa Bambručáku přiletí hejno malých čarodějů a čarodějek, kteří rádi zlobí a vyvádějí naschvály? Kouzelnice Bordelína musí spojit síly se svou maminkou Křiklavicí a bratrem Puchonosodorem, aby čarodějné pohromě zabránili. Podaří se jim to? Že nevíte, kde je les Bambručák nebo snad Kalberg? Nevadí, stačí otevřít knížku, prozkoumat mapu a vydat se na pravé čarodějné dobrodružství. 

Kronika trampingu v Jizerských horách: 1934-2024

Výpravná plnobarevná publikace (formát B5, pevná vazba, 344 stran) Pavla Déčka Vinkláta Kronika trampingu v Jizerských horách, 1934-2024 zaznamenává trampské hnutí na Liberecku, Jablonecku, Tanvaldsku, Železnobrodsku, Frýdlantsku, Hrádecku a Podještědí. Publikace vyšla u příležitost u příležitosti 90 let jizerskohorského trampingu, takže zachycuje vývoj trampingu a trampské osady za první republiky, v průběhu druhé světové války, během komunistického režimu až do současnosti. Profily jednotlivých osad a trampů – samotářů doplňují konkrétní příhody a zážitky z vandrů, potlachů, slezin…, záznamy z osadních kronik a cancáků, ukázky trampské kultury a tvořivosti. Nechybí jmenný rejstřík. Bohatý obrazový materiál tvoří fotografie, domovenky, kresby, vlajky, osadní zvadla a pf.

Je až neuvěřitelné, že se nám to podařilo – Jak vznikl Neugablonz/Eigentlich ein Wahnsinn, dass uns das gelungen ist – Wie Neugablonz entstand

Neugablonz – „Nový Jablonec“ je v důsledku poválečných událostí v Bavorsku vzniklé bižuterní centrum, jakýsi „zrcadlový“ Jablonec. Nejedná se sice o samostatné město, nýbrž městskou čtvrť starého textilního města Kaufbeuren v Bavorsku, ale tak vysoká koncentrace lidí pocházejících většinově z jednoho regionu (Jablonecko), která právě na základě soustředění bižuterních odborníků umožnila rychlé založení nové bižuterní výroby na dosud neobvyklém místě, byla v podmínkách poválečného Německa zcela mimořádná. Rozhodující roli při tom kupodivu nesehrál bižuterní podnikatel, ale elektroinženýr Erich Huschka (1912-1998), rodák z Jabloneckých Pasek. Na jeho osudu popisuje německý historik Manfred Heerdegen čtivě a vyváženě složitou poválečnou situaci a pozoruhodný příběh vzniku Neugablonz. Text je však věnován celému životu E. Huschky. Mnohé informace jsou v češtině publikovány vůbec poprvé, včetně bohatého obrazového doprovodu a rozsáhlých poznámek. Publikace je doplněna o „osobní apendix“ věnovaný vzniku portrétní plakety Ericha Huschky od ak. soch. Jiřího Dostála, který se s Huschkou setkal v roce 1997 a své dílo vytvořil z vděčnosti za setkání s „ušlechtile skromným a vlídným člověkem“. Publikace má 128 stran je dvojjazyčná (česko-německá), a je určena zejména pro paměťové instituce a individuální zájemce o tematiku.

Hrad Valdštejn – šlechtické sídlo i turistický cíl

Hrad Valdštejn patří k nejnavštěvo¬vanějším místům Českého ráje, kam ročně směřují kroky téměř 55 000 výletníků. Pro turisty byl otevřen již ve 30. letech 19. století a řadí se tak mezi jedny z nejstarších zpřístupněných památek v Čechách. Do současnosti se hradní komplex vybudovaný na třech skalních blocích dochoval jakožto směsice několika stavebních slohů. Nalézáme zde gotické zdivo, skalní sklepení, stavby a umělecká díla doby baroka, klasicistní objekty a romanti¬zující paláce z 19. století až novodobé úpravy 20. a 21. století. Publikace shr-nuje jednotlivé stavební etapy hradu, představuje archeologické průzkumy, které na památce proběhly, věnuje se úpadku hradu v 16. století a opětovné¬mu vzestupu v 18. a 19. století. Značný prostor je zde věnován působení rodu Aehrenthalů, kteří hrad vlastnili mezi lety 1821 až 1945. Právě v pořadí druhý aehrenthalský majitel Valdštejna, Alois Lexa z Aehrenthalu (1773–1843), hrad romanticky přestavěl a ve 30. letech 19. století otevřel veřejnosti. Již za Rakouska-Uherska se hrad stal jedním z nejvyhledávanějších výletních míst regionu, a tak nesmí chybět ani kapitoly věnující se turistice, včetně popisu fungování hradního hostince. Na závěr jsou krátce připomenuty soudobé dějiny hradu. 
Publikaci vydaly společně organizace Turnovské památky a cestovní ruch a Muzeum Českého ráje v Turnově. Z muzejních sbírek fotografií a negati¬vů byly použity do publikace historické snímky, z nichž mnohé dosud ještě nebyly publikované.

Proměny Kafkovy Prahy

Kniha je vydána u příležitosti 100. výročí úmrtí pražského rodáka a jednoho z nejvýraznějších literátů 20. století Franze Kafky (3. července 1883 – 3. června 1924). Spisovatel a pražský rodák Franz Kafka se řadí mezi nejvlivnější literáty minulého století. Přestože uplynulo sto let od jeho úmrtí, zájem o jeho díla neopadá. Kafkovy romány a povídky mají světu stále co říci, a proto vychází u příležitosti kulatého výročí tato publikace, jako hold slavnému literátovi. Antologie povídek Proměny Kafkovy Prahy přináší dvanáct kapitol současných českých autorů napříč žánry. Jedná se o příběhy tematicky navázané na Prahu, v nichž se čtenář ocitne jak v minulosti, tak v přítomnosti, ale nahlédne také do scifistických světů budoucích. Bude to vždy zřejmé? Možná ani ne. Vždyť to ke Franzi Kafkovi také patří. Třeba jej přímo v nějaké povídce potkáme. Nebo se setkáme jenom s panem K.?
Do antologie přispěli tito autoři: Marek Epstein, Veronika Fiedlerová, Pavel Fritz, Karolína Meixnerová, Michaela Merglová, Ondřej Neff, Markéta Pilátová, Ilona Podivínská, Mirka Rezlerová, Jaroslav Rudiš, Kristýna Sněgoňová, Miloš Urban

Almanach

Almanach byl vydán k příležitosti oslav 100 let české hodkovické školy. Zachycuje historii školy od roku 1870 – 2024. V almanachu jsou uvedeny výchozí ročníky včetně jmenných seznamů žáků a třídních učitelů. Almanach obsahuje historické fotografie. Je uveden i nový směr školy (loga a vize ředitele školy). Přečíst si můžete vzkazy od přátel školy (bývalých i současných zaměstnanců, paní starostky a dalších významných osobností Hodkovic). Vznikl ve spolupráci se Spolkem rodáků a přátel Hodkovic, který velkou měrou pomohl učitelům a řediteli školy s historickou částí knihy. Almanach byl předán Krajské liberecké knihovně, byl v prodeji při příležitosti Oslav 100 let školy. Dále je k prodeji v Městské knihovně a Městském úřadu v Hodkovicích. Velmi nás potěšil zájem o knihu. 

Terra felix - Dějiny Valdštejnova frýdlantského vévodství I. díl: Geneze a rozsah vévodství

Frýdlantské vévodství, ona pověstná „šťastná země“ (terra felix) císařského generalissima Albrechta z Valdštejna, představuje v českých dějinách zcela ojedinělý a nesmírně zajímavý útvar. Nikoli neprávem je frýdlantské vévodství považováno za stát ve státě. Mimořádná privilegia, která pro něj Valdštejn dokázal od císaře Ferdinanda II. vydobýt, je skutečně činilo do značné míry nezávislé na zbytku Českého království. Valdštejn věnoval budování Frýdlantska, povýšeného v roce 1624 na knížectví a o tři roky později na vévodství, velké množství energie a obrovské finanční prostředky a stalo se pro něj jakýmsi hýčkaným projektem, jemuž zůstal věrný až do svého násilného skonu. Ačkoliv se k dějinám Frýdlantska dochovaly rozsáhlé archivní materiály, dosavadní historiografie (a to včetně regionální) se jim věnovala spíše okrajově. Dá se říci, že Valdštejn coby zeměpán, hospodář a nadmíru schopný organizátor zůstával vždy ve stínu Valdštejna politika, vojevůdce a jednoho z prvních hybatelů evropských dějin v době třicetileté války. Předložená kniha je proto koncipována jako první krok k podrobnému zmapování osudů Valdštejnova vévodství. Čtenáři přibližuje proces jeho budování, rozebírá ekonomické a právní pozadí tohoto procesu a snaží se co nejpřesněji vymezit rozsah „šťastné země“, jejíž krátká historie se smrtí jejího otce-zakladatele náhle uzavřela.

Jen další konec světa - 33 rozhovorů o antropocénu, věku člověka vedl Štěpán Kučera

Kniha Jen další konec světa je soubor rozhovorů s českými i zahraničními vědci a vědkyněmi, které Štěpán Kučera v uplynulých osmi letech vedl pro Salon, kulturní přílohu Práva. S Libereckým krajem knihu pojí fakt, že autor se narodil a žije v Jablonci nad Nisou, o fotografické ilustrace knihy se postarala liberecká fotografka Alena Čechová a v knize je obsažen i rozhovor o proměnách Jizerských hor se zoologem, spisovatelem a poutníkem Miloslavem Nevrlým. Níže je nakladatelská anotace titulku:

Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci? I takové otázky pokládal spisovatel a novinář Štěpán Kučera v rozhovorech, které vycházely od roku 2017 v Salonu Práva. Nad souvislostmi antropocénu, věku člověka, se tu zamýšlejí primatoložka Jane Goodallová, kybernetik a filosof Ivan M. Havel, teolog Tomáš Halík, teoretický fyzik Carlo Rovelli, filosof a spisovatel Michal Ajvaz, sociolog Daniel Prokop, zoolog a spisovatel Miloslav Nevrlý, filosofka Tereza Matějčková a mnoho dalších osobností české i světové vědy. Souborným vydáním těchto textů vzniká až románová polyfonie, která z různých autorských perspektiv ohledává nejednoznačnost lidského údělu a místo člověka ve světě živé i neživé přírody.

Muzeum na křižovatce

Publikace zasahuje dějiny Severočeského muzea do širšího kulturního a společenského života místního regionu, který byl součástí pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Úplně poprvé jsou v knize zpracovány a zachyceny dějiny Severočeského muzea za druhé světové války nebo téma odsunu německého obyvatelstva a konfiskace (převážně) německého majetku na Liberecku. 
Původně německé muzeum do jisté míry zrcadlí dějiny severočeského pohraničí od Rakouska-Uherska po současnost. Kniha provede čtenáře jeho historií od nákupů prvních exponátů na světové výstavě ve Vídni přes stavbu muzejní budovy, finanční krizi vrcholící věcnou loterií sbírkových předmětů, poválečnou proměnu z uměleckoprůmyslového na vlastivědné muzeum, zpracování konfiskovaných předmětů, výstavy, které nezřídka sloužily jako výkladní skříň socialismu, řadu rekonstrukcí až po současnou svobodnou dobu a zamyšlení nad tím, jakou budoucnost má taková instituce jako muzeum v dnešní rychlé digitální době.
Publikace, na níž se pod vedením editorky Anny Baldové podílela 20 autorů, obsahuje přes 800 dobových a současných fotografií, řada z nich je tu publikována poprvé. Svěží grafické zpracování knihy zajistil grafik Jan Havel, současné fotografie pořídil liberecký fotograf Aleš Jungmann. 

Možnosti přehlíženého

Básnický debut severočeského rodáka Sufiana Massalemy je rozkročený mezi Libereckým krajem, kde autor vyrůstal a Blízkým východem, kde má kořeny jeho rodina. Ohmataná lidství. Jak je vše lidské a rozdílné a zároveň stejné. Na oběd znojemská a kolínka v Držkově, v noci posečkávat na východ, myslet takbir. Uvědomit si, že člověk je nakonec na parkovišti v Rijádu i v serpentinách u Jablonce uvnitř stejný. Domov je tedy místo? Lidé? Historie? Víra? Hlavně pokorně naslouchat neznámému. Nepřehlížet. Vše se opakuje. Novost objevovat v události svého návratu. Kořeny se do sebe pouze proplétají. Pohyb je svatý. Jediný čas, který nám chybí, je ten k hledání společné řeči. Čas jít.

Historie Krkonošského muzea ve Vrchlabí

Kniha přibližuje bohatou historii a význam Krkonošského muzea ve Vrchlabí, které již 140 let uchovává a zpřístupňuje kulturní a přírodní dědictví tohoto jedinečného regionu. Autor čtenáře provází proměnami muzea, jeho obdobím rozkvětu i výzev, a zdůrazňuje jeho jedinečné propojení se Správou Krkonošského národního parku. Kniha nejen reflektuje poslání muzea jako paměťové institute, ale také vzdává hold generacím jeho pracovníků, kteří s pečlivostí a odpovědností uchovávají střípky minulosti pro budoucnost. Publikace je určena nejen milovníkům Krkonoš, ale i všem, kdo se zajímají o muzea, historii a ochranu kulturního dědictví.

Postřehy ze života

Pan Tomáš Schmied skládá své pohledy na život do veršů. Důkazem toho je další výběr z jeho básní, který nazval „Postřehy ze života“. Jedná se o sbírku myšlenek, nápadů, pohledů a vzpomínek, kde píše o svém vztahu k přírodě, ženě, všedním i nepatrným věcem. Snaží se vystihnout souvislost věcí minulých, dnešních i příštích. Často zmiňuje městečko Jilemnice, kde pracoval jako pokrývač a kde žije s rodinou bezmála 45 let.

Zámek – Franz Kafka

Zámek Franze Kafky v omalovánkovém čtenářském deníku uzavřel plodný loňský rok. Oslavili jsme jím stoleté výročí úmrtí pražského německy píšícího rodáka, který miloval zdravý životní styl – stravu a cvičení – ale také cestování. K nám na sever přijížděl vyloženě za prací jako pojišťovací agent a prokurista Úrazové pojišťovny dělnické pro Království české. Ilustrace této naučné omalovánky určené především studentům středních škol vypráví příběh zeměměřiče K. a jeho milostných i pracovních peripetií ve vesnici. Obrázky vyprávějící děj jsme záměrně naroubovali do prostředí zámku připomínajícího zámek Frýdlant (pro blízkost fabrik, pro naši regionální případnost…). Rozbor díla je opět prací Evy Suchomelové. Ilustrace jsou tentokrát dílem Jakuba Duška.

Frantina – Karolina Světlá

Šestý titul literární edice Omalovánkový čtenářský deník zavádí čtenáře i nečtenáře české literární klasiky do Podještědí, které si zamilovala pražská rodačka Johanna Mužáková, rozená Rottová, píšící pod uměleckým jménem inspirovaným rodištěm svého muže – Světlá v Podještědí. Titul Frantina jsme vybrali velmi pečlivě. Shodli jsme se, že současné žáky a studenty musí příběh oslovit svojí nadčasovostí. Hrdinka Frantina je emancipované a přirozeně inteligentní děvče, které se svojí zvídavostí a odvahou vypracuje na vrchol tehdejší vesnické společnosti – stane se rychtářkou. Drobný román má potenciál oslovit i milostnou a až detektivní zápletkou… více neprozradím. Rozbor díla je prací Evy Suchomelové, zkušené češtinářky a korektorky. Ilustrace jsou z pera Evy Hanoutové.

Turnov – Město drahého kamene a šperku

Město Turnov leží nejen na Jizeře, ale také v Českém ráji. Je to město, jehož historie sahá do dob dávno minulých, ovšem jeho současnost je velmi impulzívní a živá (Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek – masopust, KC Střelnice). S turnovskou omalovánkou se zatouláte do ulic - Ulička řemesel i periferie města - Maškovka. Zjistíte, co znamená termín kamenářství, jak a kde se drahý kámen dodnes zpracovává (VD Granát). Nebo kde „rostou“ čisté krystaly (Crytur). Vytáhneme vás na výlety do skalních měst i na zříceninu hradu - Valdštejn či na zámek - Hrubý Rohozec. Omalovánkový průvodce, jeho texty, jsoukolektivním dílem, ilustrace Evelíny Váchové. 

Arena

Příběh největší arény v Rakousku-Uhersku, kterou na konci 19. století postavili turneři a dnes se o ni starají sokolové.

Babička

Knihou Babička vstupuje básník Pavel Novotný do oblasti prózy. Titulní protagonistka knihy je impozantní a groteskní zároveň, vystupuje jako energická ochranitelka i tyranka, a přitom skrývá řadu tajemství. Babiččin život je nazírán zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima jejího vnuka. Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české literatury devatenáctého století – nejde jen o změnu kulis, ale také charakterů, systému hodnot, a v neposlední řadě o literární stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže být pouhou iluzí. Miniromán Babička volně navazuje na autorovy básnické cykly Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura. Kniha Babička je, podobně jako předchozí cykly, silně navázána na prostředí Liberce.

Vyrovnání se s válečnými zločiny a zločiny kolaborace po druhé světové válce v Liberci

Publikace je první monografií, která systematicky a komplexně analyzuje proces poválečné retribuce na Liberecku. Vedle samotné soudní retribuce, reprezentované především Mimořádným lidovým soudem v Liberci a Trestní nalézací komisí v Liberci, se zabývá i tzv. divoké retribuci, kterou doprovázela zvýšená míra násilí a bezpráví. Zvláštní pozornost věnuje případům, které končily hrdelním rozsudkem, kauzám spojeným s holocaustem, s místními elitami (Johann Wolfgang Liebieg) a tzv. horizontální kolaborací. Text vychází z dlouholetého výzkumu založeném na rozsáhlé analýze pramenů nejrůznější povahy a jejich komparace s poznatky získanými z odborné literatury.

Krysličkova „teroristická skupina“. Poválečný Liberec a následky nepovedeného atentátu

Poválečné pohraničí bylo tavícím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci dalo, spolu s událostmi z února 1948, vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem a rozhodla se proti němu bojovat se zbraní v ruce: vyhodit do povětří prvomájovou tribunu, na které měli stát přední politici a představitelé města. Hlavou celé akce byl Josef Kryslička – četník a partyzán s pochybnou pověstí. Atentát se ale nekonal, nálož vybuchla dříve a zabila část členů skupiny. Na jejich chybu, ale i na pouhou známost s nimi, doplatili jiní: v rámci vykonstruovaného politického procesu byla řada osob odsouzena k mnoha letům odnětí svobody. Mezi nimi i úřední lékař Jan Šolc, kterého většina Liberečanů vzpomíná jako toho, kdo pomáhal nespravedlivě vězněným.
Kniha Krysličkova „teroristická skupina“. Poválečný Liberec a následky nepovedeného atentátu popisuje události, které výbuchu předcházely, i osudy těch, kteří na jeho přípravu či na pouhou známost s aktéry doplatili.

Venkovský zápisník