Oceněné i nominované knihy 2021

Kniha dokumentuje obec a její části od vzniku r. 1375 až do současnosti. Významnou částí je přeložená kronika obce Heřmanic a Kristiánova a získané dokumenty od původních obyvatel obce. Tyto dokumenty získával obec dlouho řadu let formou darů, burz, koupí... nejen v České republice, ale i v zahraničí. Kniha popisuje a mapuje konkrétní události v obci a v jejím okolí. Připomíná zapomenutý život zdejšího kraje z důvodu nuceného odsunu místního obyvatelstva, které bylo po roce 1945 nahrazeno přistěhovalci z vnitrozemí. Tímto krokem byla přerušena dlouhá historie obce. Význam knihy je v připomenutí mimořádných krizových událostí a v ucelené sbírce obnovených zapomenutých a poškozených fotografií, map a dalších tiskovin pro budoucí generace. 

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel Jablonecka, jež byly od časů „zázračného doktora Jizerských hor“ o této postavě napsány. Doplňuje je i několik textů českých. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože díky němu je dobře patrné, jak se v průběhu doby pohled na postavu doktora Kittela proměňoval. Z textů vyzařuje atmosféra zdejšího kraje na jazykovém rozhraní, tedy to, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Ozřejmují, jak se tradice českých a německých obyvatel vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Čtenář v knize nenajde jen adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, vysvětlivek, soupisu literatury o doktoru Kittelovi a dalších textů. Z německých pramenů přeložila Kateřina Šidlofová, ilustroval Petr Korunka.

Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický – garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel. Protipól bezpečného, avšak křehkého světa panelákového bytu na libereckém kopci představuje mocný, chladný řád v domě prarodičů pod kopcem. Jednoznačný a neproblematický vesmír dítěte se postupem času smršťuje; přichází nevyhnutelný zápas o identitu a životní prostor – zprvu v náznacích, později se vší naléhavostí. Hledání rovnováhy mezi volností a disciplínou, mezi „nahoře" a „dole", mezi vášní a nadhledem a v neposlední řadě i mezi tragédií a groteskou můžeme sledovat jak v jednotlivých drobných příbězích, tak v rovině jazykové. Právě promyšlená práce s jazykem a palčivě prožitými motivy skladbu propojují v hluboký a přitom čtivý celek.

Pomyslným i skutečným završením úspěšné loňské výstavy Zrcadla do minulosti se stala kniha Požár města Česká Lípa v roce 1820. Publikace však přináší mnohem více, než jenom kompletní výstavu v tištěné podobě. Již od počátku byla zamýšlena jako příležitost nejenom z několika úhlů pohledu podrobně popsat osudný požár 12. května 1820, ale především barvitěji ho zasadit do širších souvislostí celkové historie a stavebního vývoje města. A zároveň, často v unikátní detailní nebo poprvé publikované podobě, komplexně představit související ikonografické a obrazové prameny. V neposlední řadě publikováním edičních přepisů dobových literárních a úředních písemností přiblížit atmosféru a ducha doby, kdy město muselo jako Fénix vstát z popela.

Publikace přináší komplexní pohled na život a dílo norimberského architekta Jakuba Schmeissnera (1874 - 1955), který zanechal svébytnou stopu na tváři architektury Libereckého kraje. Součástí monografie je kritické vydání architektových rukopisně psaných vzpomínek z roku 1946 ("Z mého života a tvory") a 1948 ("Zářivá minulost") uložených v norimberském městském archivu. Ty jsou čtenáři předkládány jak v českém překladu, tak i originálním německém přepisu, jejichž autorem je Tomáš Rataj. Dále kniha obsahuje katalog Schmessnerovy tuzemské i zahraniční tvorby. V rámci Čech, a to výhradně na území Libereckého kraje, byly Schmessnerovy realizace svázány zejména s rodinou průmyslníků Liebiegů, především libereckých Theodorem Liebiegem ml. (např. v Liberci přístavba vily Theodora Liebiega ml, zaměstnanecké sídliště Liebiegovo město, sídliště válečných poškozenců Domovina aj.) a jemu spřízněnou Helenou Schmittovou v Českém Dubu (dětský domov, hospodářský dvůr a několik obytných domů). Publikaci doprovází bohatý obrazový materiál. Ten kromě projekčních prací představuje i dosud neznámé architektovy kresby ze studijních cest a jeho působení ve Francii za první světové války. Realizované stavby dokumentují historické i současné fotografie. Publikace napomůže rozpomenout se nejen na jednoho pracovitého německého architekta, ale také poodkrýt jeho lidskou stránku a společenské vazby. Zejména ty, které navázal s německy hovořící průmyslovou šlechtou severních Čech. 

Ztrácející se stopy českých Němců z Jizerských hor postupně poodkrývá edice Domu českoněmeckéhoporozumění. Po osudech souvisejících s odsunem a gurmánských zvyklostech dává nyní nahlédnout na způsob jejich žertování. Jaké vtipy kolovaly mezi někdejšími obyvatel Sudet? Drsné i laskavé. Takové, jaký byl i tehdejší život místních lidí. Ze střípků složených pomocí pamětníků se tak vykořeněné pohraničí proměňuje v pestrý obraz krajiny, kterou si nelze než zamilovat.

proč Lieberec? Protože Liebe je německy láska. Protože až do roku 1945 mluvilo v Liberci 80 % jeho obyvatel německy a na unikátním charakteru města je to dodnes znát. Protože Liebiegové, kteří Liberec pozvedli k výšinám se stejným odhodláním a vizí jako třeba Baťa Zlín. Protože sem po válce přišla spousta talentovaných mladých lidí v čele s autorem Ještědu Karlem Hubáčkem a až díky nim se z Reichenbergu stal skutečně Liberec. Protože Liberec je láska na celý život. Proto Lieberec.  Autorem grafické úpravy průvodce je Jirka Toman ze studia Sudetype. Takže vám už teď musí být jasné, že to bude krása nesmírná! Včetně vlastního fontu Lieberec nebo úvodního motivu, ve kterém se v podobě teček objeví všech 104 445 obyvatel Liberce. A co všechno se v Lieberci o Liberci dočtete? Třeba to, kde jsou ty nejlepší kavárny, restaurace a hospody, kam vyrazit za uměním a do nočního víru velkoměsta (haha!) nebo kdy se konají ty nejzajímavější akce a festivaly. Dozvíte se ale třeba také kam se jít proběhnout nebo jakými architektonickými skvosty se Liberec právem pyšní. Chybět samozřejmě nemohou ani tipy na stylové ubytování nebo výlety do blízkého okolí. V průvodci na vás čeká také výběr mých editorialů, které vycházely týden co týden na stránkách blogu a které tak nádherně ilustroval MAT. Těšit se můžete také na dokumentární sérii z dětského domova v Hamru na Jezeře od renomované fotografky Hany Knížové. V průvodci najdete také seznam místních  dárků, bez kterých byste se rozhodně neměli z našeho města vracet. Je toho zkrátka víc než dost, co je v současném Liberci a jeho okolí k vidění! 

Kniha se věnuje historii a současnosti obce Pěnčín (okr. Liberec). Je společným dílem regionálních historiků archeologů z rozmanitých institucí (Státní okresní archivy Semily, Liberec, Muzeum Českého ráje v Turnově, Gymnázium Turnov, Městská knihovna Antonína Marka v Turnově, NPÚ ú.p. s na Sychrově, NPÚ ú.o.p. Praha 2 ad.) pod redaktorským vedením Pavla Jakubce ze SOkA Semily. Titul popisuje dějiny obce a jejího území od pravěku až do roku vydání. Samostatné kapitoly a tzv. apendixy byly věnovány také demografickému vývoji, dějinám selských stavení, závěru druhé světové války, významnému chovu vepřů v obci, ovocnářství, církvi, drobným památkách a kaplím, perzekuci rolníků v 50. letech minulého století, základní a mateřské škole, úkladné vraždě rohanského hajného, komunikací, spolkům, sportu, vodárenství, předkům konstruktéra Václava Laurina, místní židovské populaci či tragickému pádu stíhacího letounu MIG. Na 288 stranách textu doprovázeného více než 600 historickými a soudobými fotografiemi, mapami, plány či kresbami není opomenuta žádná ze sedmi místních části obce (Pěnčín, Vitanovice, Střížovice, Kamení, Albrechtice, Zásady či Červenice), což vyjadřuje i titulní fotografie, která v geometrické koláži představuje fotografie těchto částí. Kniha je již pátou publikací z volné řady monografií o dějinách obcí Pojizeří. S předchozími tituly o Sezemicích (2014), Kacanovech (2016), Příšovicích (2018) a Všeni (2019) ji spojuje stálé jádro autorského týmu a podobné (záměrně nikoli totožné) grafické provedení. Komplikovaný rok 2020 neumožnil knihu přivítat tak, jak by si zasloužila, nicméně distribuce zahájená již v listopadu obecním úřadem zajistila, že v současnosti je prodáno nebo rozdáno již několik set kusů titulu. Další jsou k dispozici ve vybraných knihkupectvích.